Uši (1999)
Bosí
V noci potají
ruce hledají
kam po smrti
ti neobutí
tolik spěchají
Led je studený
Neprolomený
Ruce prosí
ať jim ti bosí
nechaj´ znamení
Led má
kůži!
Lesklou bílou kůži ...
Co v ní
skrývá
to tu vůbec nikdo - nikdo netuší!
Tenký led
Pochybujeme - pohybujeme se!
Ale všude je
všude je velice tenký led!
K ránu malé děti
spánek jen předstírají
Krouží očima pod
víčky jak v beznaději
K ránu malé děti
kráčí po tenkém ledě
Touží se raději
nikdy nic nedozvědět
Pochybujeme - pohybujeme se!
Ale všude je
všude je velice tenký led!
K ránu malé děti
cítí se nepotřebné
jak věci na zemi
jež nikdo neuzvedne
K ránu malé děti
vznáší svou prosbu jemně:
skončit už jednou s tím:
"pochybujeme"!
Pochybujeme - pohybujeme se!
Ale všude je
všude je velice tenký led!
Pochybujeme - pohybujeme se!
"Pochybujeme!"
Kovbojská
Wild, free, when I ride
sandwiches to my gut and
dust sun high - there I long to be!
Cowboy! Cowboy!
He´s strong and rugged
and there is
not a better life for me
Hloupý kdo nepochopí
že hloupý neprohloupí
Hloupý kdo prohloupí
a kdo nic nepochopí
Divný se podivuje
čím všechny udivuje
Dívá se - nedívá
A to se obdivuje
Horká je noc
a horký je den
Touha
se z vajíčka vyklube ven
Horká je noc
a horký je den
Touhou upocení
přejem si jen
něhu
v sněhu
Oko
V panenkách mě uvězní
Padá na mě všechno z ní
Soukám se ven
Soukám se ven
V panenkách to zazvoní
Oko víčkem zavlní
Jsem zpátky v něm
Jsem zpátky v něm
Uši
1.
Slova buší na zastrčenou petlici zevnitř
jako se oheň dere z kopřivy
Zní to v uších jak nenapsaný dopisy
lítostivý a trochu mstivý
Slova stojí až na úplným okraji řeči
A co je za ním sama netuší
To nás dojímá - proto k sobě potají
nastavujeme svoje uši
2.
Ke dnu padá kámen
Letí jak dým
jenž do ohně zpátky míří
Voda se zavíří
Dno se zpění
a nic už není jak dřív
Ke dnu padá kámen
v piruetách
A do duše strach se plíží
Voda ruce zkříží
nad hladinou
jak ten kdo je spoutaný
Není všechno dílem
nahodilým
I ve vodě kámen tíží
Voda se zavíří
Dno se zraní
A nic už není jak dřív
3.
Zní to jako stín
Nejpotišejším
poutem ke své věci
pevně spoutaný
A zní to jako stín
Nejpokornější
touhou po své věci
tiše zmítaný
Věc své stíny
Neslyší
Zní to jako stín
Dávno vyhaslý
Zní to jako stín když bloudí
sám a sám
A zní to jako stín
Dlouhý vleklý stín
Zní to jako tma podivně
Zářivá
Tma své stíny
Nevnímá
4.
V kamení
není
prý žádné překvapení
Prý se v něm nic
nikdy nemění
A tak když
slyší
někdo hlasy v kamení
je to asi
špatné znamení
A co když
není?
Co když tohle znamení
je tím co nás náhle promění?
Co nás náhle promění!
5.
Ke dnu padá kámen
Letí jak dým
jenž do ohně zpátky míří
Voda se zavíří
Dno se zpění
a nic už není jak dřív
Ke dnu padá kámen
v piruetách
A do duše strach se plíží
Voda ruce zkříží
nad hladinou
jak ten kdo je spoutaný
Není všechno dílem
nahodilým
I ve vodě kámen tíží
Voda se zavíří
Dno se zraní
A nic už není jak dřív
6.
A tak
uši učí uši poslouchat!
Strach
Síla a víra
Víra a síla
Klid nebo nepokoj
Síla a víra
svádí
svůj věčný marný boj
Síla a víra
svádí
svůj věčný marný boj
Síla a víra
Víra a síla
Klid nebo nepokoj
Víra to není síla
To je to co začíná
hřát stejně tak jako peřina
Síla to není víra
To je to co zakrývá
zoufalství ze smrti zaživa
Mám strach
ze síly i z víry
ptát že se nikoho nikdo nemusí
Mám strach
Pot
1.
Kape ti pot
Polekaná
Zem šeptá potichu
Že jsi tu sám
Kape ti pot
A květinám
Zem svírá kořeny
Jít není kam
Kape ti pot
A ve dveřích
Zem stojí bezradně
Není co říct
Kape ti pot
A jehličí
Zem do úst sype si
Ty neslyšíš
2.
Zem
vystrašená
tvář skrývá
Zem
ruce k sobě
spíná
Zem
polekaná
trápí se
Zem
do neznáma
zírá a zírá
3.
Země se bojí
že je tak veliká
Země se bojí
že všechno spolyká
4.
Zem pod prstama cuká
Přísná a krutá
Pomalu počítá
Kapky potu se pojí
Proudí a hojí
Neslyšíš že jsi sám
Zem už od břehu mizí
Tak náhle cizí
Pomalu odplouvá
Kapky potu se valí
Kdo poodhalí
co se má s námi stát ?
Řeka
Kdo zvířený prach dýchá
A nemá kde odpočinout
Ten ví že lidská pýcha
Je volání před ozvěnou
Kdo strom hladí po kůře
a smůlu kdo osahává
Ten ví že lidská kůže
je mnohem víc nedočkavá
Ví že "snadný" znamená
"neuskutečnitelný"
Že je dvojramenná
řeka a směry v ní
Ví že "lidský" znamená
"nenapodobitelný"
Řeka je neměnná
jen voda plyne v ní
Ticho
1.
Co schází?
Útěcha veliká
jež stále nepřichází
k nám
A schází
Odpuštění ! - To se načekáš !
Odpuštění ! - To se načekáš !
Člověka - nečeká
žádná útěcha
Chápem´ víc
to co se neříká
Je stále více ticha
v nás
A schází
Odpuštění ! - To se načekáš !
Odpuštění ! - To se načekáš !
Člověka - nečeká
žádná útěcha
2.
Ticho je zvíře v nás
Ticho je zvíře v nás
Hladové a velmi zlé
3.
Co schází?
Útěcha veliká
jež stále nepřichází
k nám
A schází
Odpuštění! - To se načekáš!
Odpuštění! - To se načekáš!
Člověka - nečeká
žádná útěcha
Chápem´ víc
To co se neříká
Je stále více ticha
v nás
4.
A ticho
příděl z nás
nastaví
svůj chřtán
Zvíře v nás
pro svůj
příděl z nás
nastaví
svůj chřtán
